První dny, kdy jsem se ze severu přestěhoval ke svým páníčkům na jih jsem byl hodně podrážděný, navíc malinký a ta cesta - no bez komentářů. Kousal jsem, byl jsem jak malinký tygr, ale jak jsem poznával nové prostředí a své páníčky, kteří na mne byli moc hodní, jsem se uklidnil a stal se miláčkem hlavně paničky. Tím nechci říct, že by byl pán na mě zlý, ale prostě já jsem kluk a tak panička vede. Samozřejmě, že jsem se všemu naučil, občas dostávám vitamíny, rád se koukám z okna, ale TV ani PC mě moc nebere. Taková trouba, pračka nebo lednička, to je úplně něco jiného a určitě zajímavějšího. Další oblíbené místo je úplně obyčejný kýbl a když tam je voda, tak mám hned vedle sebe pána, nebo paničku a prstě mi nedovolí tam nakouknout. No a co koupelna ??? Je zajímavá, ale jsem asi odlišný, protože se celkem nerad koupu, ale moje rodinka mě tam stejně dostane, přece nebudu špindíra. Taky musím podotknout, že nejsem kastrovaný ani nemám odstraněné pachové žlázky, takže jsem opravdový freťák jak má být. Jestli si někdo myslí, že smrdím, tak ať to neříká moc nahlas, protože pachy má každý tvor, jen si to nějak nechcete uvědomit. Ale to už je nyní v únoru 2005 dva roky a já jsem dospěl a zmoudřel, ale aby se neřeklo, lumpárničky dělám dál a to kdykoliv mám možnost a příležitost.

Bydlíme v jižních Čechách, na vycházky ven nechodím, je tu strašná spousta psů a já bych mohl něco chytit. Nemyslím tím blešku, ale nějakou virózu a to já nechci. Rád jím jogurty, polévku, nebo si rád pošmáknu na sušeném Darling, mám svůj soukromý byteček, který mi postavili páníčkové, žádná klec, ale patrový byt.No co se týká poslušnosti, tak jsem asi stejný, jako ostatní z mého rodu, ale jak otevře pán či panička ledničku, najednou zpozorním a jdu se kouknout, co kdyby náhodou. No nikdo neví. Ale svoji rodinku mám rád, i když občas pána vzbudím třeba v půl čtvrté ráno, že mi zapomněl dát vodu, ale to je jeho chyba. Stalo se to jenom jednou, pán raději spí - hihihi. Vlastně kvo,kvo,kvo.